Proč nehubnu, když jím málo a zdravě? Co dělám špatně?
Už nějakou dobu držíte dietu, ale stále se vám nedaří přiblížit vysněné váze? V hlavě se vám rodí myšlenky typu: „Nejím a přibírám, co dělám špatně, že nehubnu?“ nebo: „Jak poznat, že jím málo?“ a neustále vás při každém kroku pronásledují? Univerzální odpověď, proč tomu tak je, bohužel neexistuje. Pravdou ale je, že na vině může opravdu být dlouhodobý kalorický deficit, který tělo nabádá, aby si veškerou energii přijatou z jídla uložil do zásob.
Když se energetická bilance vymkne kontrole…
Jedno jednoduché pravidlo praví: Abyste mohli zhubnout, musíte snížit svůj energetický příjem a zvýšit energetický výdej. Je to jasné jako facka. Jenže lidské tělo není stroj, který funguje podle všech pravidel. Regulace tělesné hmotnosti je složitý proces, který ovlivňuje celá řada faktorů. Níže najdete ty nejčastější, které mohou být příčinou nesnází při hubnutí:
- Dlouhodobý stres – jedním z faktorů je každodenní stres. Při stresu se totiž vylučuje hormon zvaný kortizol, který může stát za zvýšenou hladinou cukru v krvi, rezistencí buněk na inzulin a zhoršeným odbouráváním břišního tuku. Přemíra stresu tedy může být důvodem toho, proč nehubnete přes břicho, ačkoliv se o to tolik snažíte.
- Nedostatek spánku – k hubnutí tělo potřebuje dostatečný a kvalitní spánek, neboť se během něho vytváří hormon zvaný leptin. Díky němu v noci nepociťujeme hlad, rychleji spalujeme tuky a lépe spíme. Aby se však začal vytvářet, je potřeba dopřávat si spánek delší než šest hodin, a to bez přerušování.
- Špatná střevní mikroflóra – zdravá střevní mikroflóra je v rámci redukce hmotnosti zásadní. Díky ní totiž tělo z potravy přijímá všechny důležité živiny, které potřebuje. Střevní mikroflóře se příliš dobře nedaří při léčbě antibiotiky, nedostatku vlákniny a tekutin nebo při zvýšené konzumaci rafinovaných cukrů. Kvůli špatné mikroflóře pak tělo nejenže mnohem hůře potravu zpracovává, ale také vás bude častěji trápit pocit hladu.
Nyní se vraťme k výše napsanému pravidlu, ve kterém zaznělo, že by se měl při hubnutí zvýšit energetický výdej. Ten je ale potřeba zvýšit pohybovou aktivitou, nikoliv tím, že výrazně omezíte příjem potravy. Pokud tak totiž učiníte, začnete se v jídle omezovat nebo dokonce hladovět, ale zároveň se nezačnete vůbec hýbat, vyjdete vstříc pouze zdravotním problémům nikoli k cílové váze. Na dlouhodobý kalorický deficit tělo reaguje zpomalením metabolismu, což znamená, že si začne živiny z potravy šetřit a začne odbourávat svalovou tkáň. Zpomalení metabolismu při kalorickém deficitu se odborně říká adaptivní termogeneze a tento stav dost často může právě za to, že nehubnete, i když moc nejíte.
Hubnutí musí být pozvolné
Z důvodu adaptivní termogeneze a následného jo-jo efektu se vyvarujte razantním dietním programům, které slibují úbytek hmotnosti v nesmyslně krátkém čase, a různým očistným a detoxikačním kúrám (ne vždy jsou nežádoucí). Hubnutí by mělo být v ideálním případě pozvolné tak, aby se tělo nemělo na pozoru a nezačalo ke zpětnému ukládání tuků na horší časy.
Jenže jak poznat, že jím málo?
To, že jíte málo, poznáte podle neustálé únavy, pocitů vyčerpanosti a chuti odpočívat a nic nedělat. Dost často se také objevují chutě na sladké, bolesti hlavy, změny menstruačního cyklu, podrážděnost a závratě. Pokud se u vás některý ze signálů objevil, určitě svůj kalorický příjem trochu navyšte a upřímně s nadhledem si prohlédněte svůj jídelníček. Uvažovat byste měli nad lepším výběrem potravin, které by měly být co možná nejplnohodnotnější.